Britský odchod z Evropské unie, formálně dokončený 1. ledna 2021, byl popisován jako historický přelom – obhájci jako nová éra svobody, kritici jako největší dobrovolná ekonomická chyba v dějinách. Po pěti letech jsou k dispozici první skutečná data pro hodnocení.
Ekonomická cena Brexitu pro UK
Bank of England a Oxford Economics odhadují, že Brexit snížil britský HDP o 4–6 % oproti kontrafaktuálnímu scénáři setrvání v EU. Přímé zahraniční investice do UK poklesly, obchod se zbožím se zpomalil díky celním formalitám a export finančních služeb do EU byl omezen. Londýn ztratil část statusu evropského finančního centra ve prospěch Amsterdamu, Paříže a Dublinu.
Britské výhody: svoboda regulace a obchodní dohody
UK uzavřela vlastní obchodní dohody s 70+ zeměmi, včetně CPTPP (transpacifický pakt). Britský regulátor FCA zavedl některé pravidla flexibilněji než EU. Přistěhovalecká politika dala větší kontrolu nad pracovní migrací. Tyto výhody jsou ale těžko kvantifikovatelné a jejich ekonomický dopad je sporný.
Windsor Framework a zbývající třecí plochy
Windsor Framework (2023) vyřešil spor o Severní Irsko – Ulstersměr bude obchodovat s EU bez cel, zatímco zůstane součástí UK celního území. Vztahy UK-EU se od roku 2023 normalizovaly. Zbývajícím problémem jsou uznávání profesních kvalifikací, výzkumná spolupráce (Horizon Europe) a turistické záležitosti (fronty na hranicích).
- Odhadovaný dopad Brexitu na HDP UK: -4 až -6 % oproti scénáři setrvání
- Investice z EU do UK: poklesly o ~25 % (2021–2025)
- Obchodní dohody UK: 70+ zemí, včetně CPTPP
- Finanční centrum: Amsterdam předstihl Londýn v objemu akciovéhoobchodování (2022)
- Veřejné mínění UK: 52 % Britů považuje Brexit za chybu (Yougov 2025)
Brexit je příběhem kompromisů – UK získala suverenitu, ale zaplatila ekonomickou cenu. EU ztratila druhého největšího čistého přispěvatele do rozpočtu a globálně nejvlivnějšího člena, ale zůstala soudržná. Obě strany se přizpůsobily a vztahy pomalu normalizují. Úplná „reintegrace“ není na obzoru, ale pragmatická spolupráce roste.
